Planá naděje

že lidé přece jen nejsou uplně blbí...


Přes noc nám tu v Praze napadla trocha sněhu. Takové ty 3 centimetry na kalamitu. Ráno vyhlédnu z okna, a na magistrále je provoz jako v sobotu odpoledne a ne v úterý ráno.

Lidi přece jen nejsou uplně blbí, a aspoň někdy nechají auta doma a svezou se hromadnou dopravou, říkal jsem si. Jenže to vše bylo trochu jinak. V rádiu hlásili, že na D8 (magistrála pod oknem je jejím přímým pokračováním) je nehoda těsně před Prahou nehoda a tvoří se kolony. Kolem půl deváté byla dálnice znovu zprovozněna a když jsem šel na desátou do školy, auta se opět sunula krokem. Dnes ráno se dopravní zácpa vytvořila trochu jinde než obvykle.

Už jsem si dělal naděje, že lidé jsou chytřejší než jsem si myslel... Nejsou

kolejní život

Do kuchyňky nám přišli dva ukrajinci (pravděpodobně, protože jsem se jich na něco ptal a vůbec mi nerozumněli) a udělali nám tam díru do zdi. K tomu nám navíc celý týden nepoteče voda. Musíme chodit do erární sprchy a na záchod, které jsou na opačném konci patra. Z kohoutku tam teče jen studená voda, ve sprše sice teče i teplá, aby se tam člověk raději na nic nedíval a na nic nesahal.

Vše kvůli tomu, že na stoupačky s vodou se co budova stojí vůbec nesáhlo a musí se opravit.

Těžký je život na koleji...

krásný pohled ??

Venku je opravdu hnusně. Zima, fouká, z nebe padá déšť se sněhem, člověk by nejradši někam zalezl a už nevylezl. Přesto jsem ven musel.

Kráčím si takhle z autobusové zastávky ke koleji, zachumlaný do bundy, s čepicí naraženou do čela, ruce v rukavicích. Vtom padl můj zrak na slečnu jdoucí přede mnou. Kozačky téměř ke kolenům, pak dlouho nic a horní třetina stehen shovaná pod minisukní. Dál se můj pohled nedostal.
Když říkám, že na nohách, na kterých si pánbůh dal velmi záležet, nic neměla, nemusí to být pravda. Možná měla punčochy. Ale jestli nějaké vůbec měla, tak musely být velice tenké. Při tom pohledu se mi rozklepala kolena, a nebylo to vzrušením...

Jsou skutečně (některé) ženy a dívky ochotny rikovat zdraví pro krásu? Co to vypovídá o jejich soudnosti, když krásy jde v zimě docílit i jinými metodami a minisukně si nechat na léto. Nebo jsou teňounké punčochy schopné skutečně zahřát?

Pokračování

Jak se mi povedlo zprovoznit síť? Seděl jsem nad tím celý víkend, v pondělí opět přišel David, a pořád nic. Konfigurování rozhraní, přístupového klíče, nic nepomáhalo. Až jsem nakonec zjistil, že jsem zadával špatné heslo. Stane se :)).

Odvážný krok

Učinil jsem odvážný krok. Podle mnohých kamarádů dobrým směrem. Na svůj PC jsem si nainstaloval (rozuměj: jsme s Davidem nainstalovali) další operační systém, linuxovou distribuci Ubuntu.

První pocity jsou pozitivní. Nic pořádného jsem v něm ale ještě neudělal, takže je brzo se nějak hlouběji vyjadřovat. Ještě se mi (rozumněj: nám) ani nepodařilo připojit ke kolejní síti. V tomto směru jsem však klidný. Připojení k síti není u nás žádná sranda, i zkušeným počítačovým (linuxovým) matadorům to může pár dní trvat ;).

Tak uvidím, jak budu spokojen.

500 aneb malý exkurz do přibližného počtu

Blíží se 500 návštěva na mých stránkách. Od 15.4., kdy jsem napsal první příspěvek, uběhlo asi 180 dní. To dělá asi 2,5 návštěvy denně.

Přibližný počet má svoje kouzlo. Počet platných cifer je dostatečný (víc by ani nemělo smysl) a celé to spočtu velmi rychle. Malý náznak.

Od 15.4. do 17.10 to je asi 6 měsíců. Měsíc má 30 dní + nějakou malou opravu (občas 1 den, v posledním měsíci mi přibyly dokonce 2 :)). Dohromady je to tedy 6*30=180 dní plus něco malého. A 180, to je vlastně 200 plus něco malého (-20). A když 500 dělím 200 dostanu 2,5. To je přesně, plus minus nanejvýš 10 procent (spíš míň). A to mi stačí.

Výpis z trestního rejstříku

Začínám teď pracovat v Ústavu jaderné fyziky v Řeži. Jedna z věcí, kterou chtějí od nových zaměstnanců, je výpis z testního rejstříku. Nařizuje to zákon, sami by si to určitě nevymysleli.

Tak jsem si byl dnes vystát u pankrácké věznice frontu. A musím říct, že jim to tam fungovalo. Když jsem přišel, bylo přede mnou 30 lidí, a za 15 minut jsem byl hotový. A s jakým výsledkem? Že žádný záznam v rejstříku nemám.


O této byrokratické záležitosti mě napadlo několik otázek:

Co by dělali, kdybych tam nějaký záznam měl? To bych měl jako smůlu a nikam by mě nevzali?

A o čem takový záznam vlastně vypovídá? Vždyť slovy Járy Cimrmana, policejní záznamy zachycují zločince, kteří už byli chyceni, tedy druhou, třetí sortu. Skutečná esa oboru tam nejsou, co je to za eso, když se nechá chytit? A co někdo, kdo se zločin teprve chystá spáchat?

A proč musím mít ten výpis zrovna do jaderného ústavu, když Anička do ústavu organické chemie a biochemie ne. Přitom chemikálie, které tam mají, mohou nadělat mnohem víc škody než radioaktivní látky z Řeže.


To mě vede k závěru, že tyto výpisy nemají smysl. Možná se mýlím, ale moje zkušenost to potvrzuje.

Co s holubem?

N zahradě (v Petrovicích) se objevil holub. Ani nepřiletěl, ani nepřišel, prostě tam najednou byl. A neměl se k odletu. Tak jsem na něj zkusil bafnout, vystrašit ho smetákem a on nic. Lehl a hrál mrtvého brouka.

Ale co to, na pravé noze měl žlutý kroužek a na něm čísla: 07 pak 4784 a 060 (přibližně). I když neměl žádný tubus na zprávy, napadlo mě, že by to mohl být poštovní holub. Začal jsem pátrat po informacích a dospěl jsem k následujícím. Je-li to holub poštovní, tak je nejspíš unaven po dlouhém letu a odpočívá. Může se mu dát voda, případně trochu zrní, ale za pár hodin až dní sám odletí.

Tak jsme mu dali trochu vody, nadrobili tvrdého chleba a nechali ho být. Tak se napil, nazobal a nepozorovaně zalezl do domu do kuchyňky. V přesvědčení, že odletěl, jsme šli spát. Ráno jsem ho našel a vyhnal ven, žel po sobě uvnitř zanechal spoustu trusu. Chodil po zahradě celý den, pil vodu z misky a pomalu se z nás stávali kámoši. Večer ulehl ke spánku na trávník (viz obr.).

Celý příbeh však nekončí šťastně. V noci si na našem holubovi pochutnali kuny a ráno jsem našel jen tělo, bez hlavy. Byl jsem smutný.

Harry Potter

Tak jsem i já podlehl globálnímu šílenství a přečetl si poslední díl Harryho Pottera. Takže už vím, jak celá sága dopadne.

Četl jsem český pirátský překlad na internetu. Nejsem na to nijak hrdý, ale neměl jsem na vybranou. Anglický originál se mi za 800 kupovat nechtělo. U kamaráda, jež si ho koupil, jsem byl pátý v pořadí na pujčení. Naskenovaný originál, který prý koloval po síti, jsem nenašel. Tak co mi zbývalo?

A co se týče děje nemohu se moc rozepisovat. Co kdybych náhodou prozradil, či snad jen naznačil, jak to nakonec dopadlo? Ale za sebe můžu říct, že se mi závěr líbil. Mohu jen doporučit si všech 7 knížek přečíst. Jen se člověk nesmí nenechat odradit prvním a druhým dílem, ty jsou podle mého názoru nejslabší.

Songy

Pokračujeme v mírně infantilním duchu. Jsou prázdniny. Listováním v záložkách svého prohlížeče jsem našel tyto dvě perly umělecké tvorby.

Lamma song : Musím přidat varování, běží to pořád dokola a je velmi těžké se odtrhnout.

Gamma song : Úprava předchozí písně, její intelektuální pozadí snad pozná každý.

Gumídci

Rázní a smělí
a s hrdými čely,
chtějí se dělit o zážitky své.
Hlubokým lesem
se jejich zpěv nese,
nebojme se že jsou nemluvové.

Méďové,
skáčou jako míčky gumové,
v příbězích jež mají úroveň,
Gumídci méďové.

Kouzla a divy
jdou staletí s nimi,
i tajemství šťávy jež nedají si vzít.
Jsou hrdí a vědí
že silou medvědí
se kdykoli budou za správnou věc bít

Méďové,
skáčou jako míčky gumové,
v příbězích jež mají úroveň,
Gumídci méďové.
Gumídci méďové.

a pochopitelně Stoupa ;);)

Ententýky

Ententýky,
dva špalíky,
čert vyletěl,
z elektriky,
...

Známé dětské rozpočítadlo jistě není třeba připomínat. Otázka však zní, odkud to ten čert vlastně vyletěl? Od malička jsem žil v přesvědčení, že čert vyskočil ze zásuvky. Normální záskuvky ve které je 220V elektriky a kam se připojuje lampička na čtení. Proč ne, čert je pohádková bytost, tak proč by nemohl vyskočit ze zásuvky?

Avšak nedávno (možná už docela dávno) jsem v dětské knížce plné říkadel narazil i na tuhle. A světe div se. Byl u ní obrázek čerta kterak vystupuje z tramvaje! No, smysl to dává. Jsou města, kde se tramvajím říká elektrika.

Tak jak to vlastně je? Co si o tom myslíte vy? Na mě bude čert vždy čekat v zásuvce ;)

Bolení hlavy

Proč mě v neděli ráno bolí hlava? Důvodů může být jistě celá řada. Třeba 7 piv a jedna zelaná na zahrádce u Ferbinka, hlasitá hudba v disco podnicích, nebo jsem se jen normálně špatně vyspal. Ale ani jedno není můj případ.
Včera jsme na Pionýrské louce hráli pěkné dvě hodinky nohejbal. Nedílnou součástí tohoto sportu je i hraní hlavou. Ze začátku to docela šlo, ale ke konci byl pro mě každý úder hlavou malým utrpením. Možná mám jen špatnou techniku, nebo nejsem zvyklý. Ale hlava mě bolí ještě teď (po obědě).
Naše míče nebyly moc prudké. Když ale vidím fotbal kde hrají hlavou míče, co letí 20 metrů vysoko a 50 do dálky, dělá se mi špatně. Mají snad tito hráči hlavu vyztuženou železem? Nemají nic v ní? Překonají bolest pro vítězství?
My jsme včera vyhráli ;).

Dusík II

Bez komentáře...

Feynmanova duha

Včera večer se mi do rukou dostala Feynmanova duha, kniha od Leonarda Mlodinowa. Tak jsem se začetl, že jsem ji celou ještě večer přečetl.
Knih o Feynmanovi je hodně. Většinou jak byl mladý střelený učitel fyziky. V této knize je ukázán jako starý nemocný učitel života.
Hrdinou příběhu je čerstvý doktorand, jež dostal skvělé místo na Caltechu (autor sám). A tam je ztracen, neví co dělat, čemu se věnovat, plný pochyb o sobě a svých schopnostech. Na stejném patře jako on má kancelář i Feynman. V rozhovorech s tímto velikánem najde autor ztracenou sílu a lásku k fyzikálnímu bádání.
Když stojí na chodníku v univerzitním kampusu a pozorují duhu, zeptá se Feynman: "Proč myslíte, že se Descartes duhou zabýval?". Autor nahazuje všechny možné fyzikální důvody a Feynman jen kroutí hlavou. "Myslím, že mu prostě připadala krásná."
Kniku doporučuji všem, zvláště pak nám, studentům budoucím vědcům. Je v ní mnohem víc, než se vejde na pár řádků blogu. Osobností jako R.P.Feynman po světě mnoho nechodí.

Když radosti není dosti,

radujme se z maličkostí:

Že dobíháme na už už se rozjíždějící autobus a ten nám zastaví.
Že kolem projede Pendolino, City elephant, Porsche tramvaj, Porsche auto, Aston Martin či jiný zázrak techniky.
Že stojíme v tramvaji a přímo pod námi sedí slečna/paní s výstřihem že se nám chce slintat.
Že při pohledu z okna je vidět krásné seskupení stromů, budov, hvězd a měsíce.
Že na internetu najdeme článek o nějaké úplné blbosti.
Že zvládneme 115 kliků bez upadnutí rukou, no a ta studená sprcha potom.
Že se nám povede uvařit vynikající večeři.
Že řidič autobusu vypadá jako kouzelný dědeček.
Že na nádraží holešovice náhodou nepotkáme žádného houmlesáka.
Že při procházce Starým městem jde pořád ještě narazit na uličky, ve kterých není ani noha.
Že jsou stále ještě místa, kde je pivo za 15 kč.
Že jedeme vlakem, ve kterém nejsou staré škaredé ale nové a pěkné vagony.
Že jedeme tunelem.
Že nás ráno zase probudí sluneční paprsky.
Že žijem...

Demokracie, svoboda, radar...

Velká diskuze se rozproudila v naší společnsti. Mít či nemít protiraketový radar. Všichni o tom jistě spoustu četli a slyšeli, tak proč bych i já nepřispěl svou kapkou do moře.
Začnu zeširoka. Demokracie a svoboda není právo, je to výsada, která se musela tvrdě vybojovat a která se musí tvrdě bránit. Náš stát si ji vybojoval za první světové války, ale pak ji v roce 38 ani nebránil. Izrael si ji vybojoval v roce 48. Od té doby je neustále ve válce svou svobodu si úspěšně (navzdory EU i OSN) brání.
V roce 89 u nás opět zavládla svoboda a demokracie. Říci, že jsme si ji vybojovali, je sice trochu nadnesené, ale nutnost ji bránit zůstává. Naše země je maličká a proto si (chtě nechtě) musíme vybrat spojence. Historicky se ukázalo, že jediným státem, který je schopný a ochotný bránit tyto hodnoty po celém světě, jsou Spojené státy americké. Proto bych se držel právě jich. A jestliže chtějí kousek lesa na radar, tak proč ne! Přispěje to i k naší ochraně a upevní se tím spojenectví s touto vemocí.
K ochraně proti komu? Proti komukoli. Dnes to vypadá, že největší hrozbou je Irán či Severní Korea. Stejně tak může někde v Pakistánských horách zrovna vyrůstat nějaký malý diktátor. Tento systém by nebyl ochranou na příští roky, ale na celá desetiletí.
A uplně nejhorší je názor, ano, jsem pro to, aby se tento systém vybudoval, ale ne u nás. Taková směs švejkovství, zbabělosti, alibismu a malosti mně nahání husí kůži. Zastánce takového názoru si svobodu nezaslouží.
Abych to shrnul, jsem PRO výstavbu protiraketového systému u nás.

Dusík

Tak se mi, nikoli náhodou, dostlo do ruky menší množství (asi půl litru) tekutého dusíku. Kdo jste s ním měl někdy něco do činění víte, jaká s ním může být sranda.
:) :) :)

Podivný jízdní řád

Taktová doprava má velké výhody. Vědět, že vlak mým směrem jede každou sudou hodinu v 18 minut po celé, je dobré pro všechny. Cestující si čas lépe zapamatuje a s pravidelnou sítí vlaků se mnohem jednodušeji tvoří grafikony. U nás už už nějakou dobu funguje, a to jak na hlavních tratích, tak na vedlejších, u rychlíků Pendolin i osobních vlaků.
V souvislosti s tím jsem teď narazil na chybu, která se mě osobně přímo dotýká. Vzhledem k výluce na Masarykově nádraží došlo ke změnám na trase Praha Holešovice - Praha Bubeneč. Osobní vlaky tam jezdí pěkně v půlhodinovém taktu, od rána až do oběda a odpoledne znovu. Až na jednu výjimku, a to zrovna v době, kdy já sám bych jezdil, podívejte se sami.

Odjezdy z Holešovic :
5:14, 5:44, 6:14, 6:44, 7:14, 7:44, ____ , 8:44, 9:10, 9:44, 10:10, 10:44, 11:10, 11:44.

Toš je toto normální???

Imigranti, Brusel a odvážný státník v nedohlednu

Dnes ráno jsem na Neviditelném psu našel článek po jehož přečtení jsem se docela zděsil. Jde v něm o to, že z Evropské komise vzešel návrh na společnou imigrační politiku celé unie. Věřím, že tento návrh se zastrčí někam do šuplíku a už o něm nikdy neuslyším, leda jako o špatné cestě, natož aby se realizoval!
Přivádí mě však ke dvoum problémům, ke kterým bych se rád vyjádřil. A to k imigraci do západní evropy (potažmo celé západní části světa) a k fungování Evropské unie.
Evropské společenství, které zajistí volný pohyb osob a zboží, je jistě dobrý nápad a v tomto směru proti ní nic nemám. S čím mám problém se sžít jsou všelijaké kvóty a nařízení v jiných oblastech, například v zemědělství či energetice. A snad ještě horší je, že tato nařízení vymýšlejí většinou neznámí, voličům se nezodpovídající, úředníci v Bruselu, chybí kontrola veřejností.
Větší problém pro naši západní civilizaci (tento pojem těžko přesně definovat, ale snad všichni porozumí co tím myslím) je imigrace. A to především z muslimských zemí. Mělo by platit, že příchozí jedinci se musí přizpůsobit stávající společnosti a toto nějakým způsobem vynucovat. Z těchto poměrů se rodí teroristé (Madrid, Londýn). Nerad bych nějak zobecňoval na všechny přistěhovalce. Ne všichni muslimové jsou teroristi, ale všichni teroristé jsou muslimové.
To bylo jen stručné nastínění (podrobněji se o nich rozepíšu snad někdy příště) problémů, které by měly trápit celou společnost (alespoň ten druhý). Odvážný státník, který by je chtěl skutečně vyřešit, je však v nedohlednu.

koupaliště v okolí II

Vlna veder nepolevila. A tak jsme se dle hesla "po práci legraci" vydali zchladit a vyblbnout na koupaliště Ke Stírce (viz zde). Šli jsme tam až po čtvrté hodině, kdy je vstupné levnější (50 kč), teplota stále vysoká a riziko spálení od slunce menší. Koupaliště je to čisté, s vybaveným občerstvením (pivo 26), a témeř bez stínu.
Lídí tam bylo jako smetí, po trávníku se nedalo chodit aby člověk po někom nešlapal. Tudíž tam bylo i spoustu dívek a žen nad kterými se mohl milovník antické krásy rozplývat blahem. Také tam bylo dost takových, kterým by se mělo zakázat chodit v plavkách. A byly to bohužel většinou tyto ženy a dívky, které odkládaly horní díl plavek.
Čím to, že hezká děvčata spíše zůstávají zahalena, zatímco ta (eufemisticky řečeno) méně hezká se snáze odhalí? Jsou cudnější? Vědí, že trocha oblečení je víc sexy než úplná nahota? A co opačný pohled. Možná se těm méně hezkým nevadí svléknout proto, že dobře vědí že na ně nikdo nehodí více než jeden pohled?
Kdo ví, žena je složité stvoření...

koupaliště v okolí I

Dnes padaly teplotní rekordy. Podle Českého hydrometeorologického ústavu bylo například v Řeži u Prahy přes 36 stupňů celsia (viz zde). Osvědčený způsob jak trávit takovéto dny je se vyplesknout někde u vody.
Po dlouhých diskuzích jsme zvolili koupaliště v Libčicích nad vltavou (viz mapa). Cesta tam je pěkná, kaňon Vltavy severně od Prahy stojí za vidění, krátká, z Holešovic 24 minut, a pohodlná, pokud chytnete soupravu City elephant :).
Areál koupalište je umístěn na kraji vesnice a cesta tak vede trochu do kopce. Samotný areál je celkem udržovný, tráva posekaná, stromy stíní, vstupné 30 kč. Hospoda na místě (pivo 18, nakl. hermelín 38, masa z grilu 40) láká k posezení, ale bazén moc neláká. Nejlepší léta už má za sebou, voda nazelenalá a vidět je tak 50 cm pod hladinu na které plave sem tam nějaký mrtvý hmyzák. Vlézt se do ní ale dá. Na druhou stranu je tam ale klid a pohoda a celkem málo lidí. Místní mládež se baví tím, že skáče do vody pomocí trampolíny.
A jak už to tak bývá, i když jsem se ve stínu schovával sebevíc, mazal se opalovacími krémy o 106, stejně jsem rudý jako rak! Já a slunce prostě nejsme kamarádi...

sázka o budoucnosti

Včera večer jsme se s Fanošem v jistém nejmenovaném Kroměřížském podniku vsadili.

Já: "O co že za 50 let nebude nikde mimo Zemi a její oběžnou dráhu stabilní lidská kolonie čítající více než 20 lidí?"
Fanoš: "O lahev dobré whisky ;)"

Tak uvidíme, kdo bude mít pravdu...

objektivní zpravodajství

Dnes se na Velehradě sešlo více než 20 000 lidí (můj odhad). Takové shromáždění lidí by už mělo stát novinám za zmínku. Je necelých sedm hodin a co se píše na našich zpravodajských serverech a v médiích:

• idnes.cz - NIC
• lidovky.cz - NIC
• ihned.cz - článek o historii, o pouti nNIC
• ceskenoviny.cz - zpráva o včerejším koncertu dobré vůle
  
• aktualne.cz - zpráva z rána, že je dnes na Velehradě slavnost
• novinky.cz - NIC

• teletext ČT - zprávy na prvních dvou stranách zpravodajství
• český rozhlas - přenos poutní mše a v hlavních zprávách v 18 hodin relativně dlouhá reportáž
• česká televize -přenos poutní mše a v hlavních zprávách bude jistě také zmínka
• komerční televize a rádia - radši se ani nedívám a neposlouchám
  

Tak nevím co si o zpravodajství mám myslet. O jedné holčičce, co má problémy s rodiči, se píše už třetí den. Když se někde sejde a opije 150 skinů je to hlavní zpráva dne. O dopravních nehodách kde zemře jeden člověk se dočítáme každý den, stejně jako o každodenních teroristických útocích na druhém konci světa. Když si chce 100 muslimů postavit mešitu jsou toho plné zprávy. A o shromáždění 20000 křesťanů u nás téměř nic.

Je to úmyslné zanedbávání a zlehčování křesťanství? Či neschopnost a lenost reportérů? Nebo to jen není "zajímavá" zpráva a taková se neprezentuje? Ať tak či tak nebo je důvod uplně jiný, není to pro novináře dobrá vizitka...

PS: je 20:30 a situace na některých serverech se změnila k lepšímu (idnes.cz a novinky.cz). Pozdě, ale přece...

"Kdo odmítá křesťanské kořeny našeho národa je kulturní ignorant"

Miloslav Vlk, Velehrad 5.7.2005

Kudy dál?

Bakalářské studium pomalu končí, navazující magisterské se blíží a s tím i výběr diplomové práce. Ta už je mnohem důležitější než práce bakalářská, pokud se chce člověk vědecké práci dále věnovat (alespoň po doktorát). Přecházet po magisterském studiu k nějakému úplně jinému oboru není snadné a asi ani moc vhodné. Po dlouhém uvažování, se můj výběr zúžil na 2 skupiny (i když netvrdím, že se tam nějaká nemůže znovu objevit :)), tak jsem se rozhodl, že si vypíšu všechny klady a zápory a snad mi to pomůže v rozhodování.

1) skupina kolem profesora Horáčka

• zavedená skupina se spoustou zahraničních kontaktů (Berkeley)
  
• hodně publikují
• a co se samotných témat týče, jedná se vlastně o řešení Schrodingerovy rovnice pro rozptyl elektronu na molekulách, takže žádná "nová fyzika", ale zato používání
• sofistikovaných numerických metod
• možnost blízkého kontaktu a porovnání s experimentem
• nevím, jestli by mě to bavilo

2) profesor Hořejší či někdo jiný z jaderky

• méně publikují (alespoň prof. Hořejší)
• teorie pole má blíže k nějaké "nové fyzice", i když v diplomové práci by šlo nejspíš také jen o aplikaci známých rovnic a postupů
  
• experimenty jsou na hony vzdáleny, i když LHC se co nevidět spustí ;)
• myslím, že by mě to bavilo

Další možnosti o kterých jsem uvažoval uvedu jen ve zkratce.

3) teorie pevných látek

4) relativita a geometrie

5) zahradnictví na zemědělské univerzitě

6) něco úplně jiného

Takže se stále rozmýšlím a uvítám jakýkoli názor či radu.

MHD stokrát jinak II

Už jednou jsem zde psal o netradičních možnostech v pražské hromadné dopravě a teď musím znova. Nejde ani tak o netradiční dopravní prostředek, jako spíše prostředek náležitě nevyužívaný. Mluvím pochopitelně o vlaku. Od nového jízdního řádu (prosinec 2006) existuje zajímavý spoj z nádraží v Libni přes Holešovice, Bubeneč a Suchdol do Roztok u Prahy. A na této trase jezdí skvost mezi motoráky, řada 814 zvaná Esmeralda. Není to nový stroj, je to jen zrekonstruovaný starý červený motorák řady 810. Komfort cestování je nesrovnatelný. Příjemné sedačky namísto koženkových hrůz, čisto, hlas hlásící zastávky, otevírání dveří tlačítkem, prostě příjemná cesta. Přidá-li se k tomu časová úspora (z Holešovic do Bubenče trvá cesta 3 minuty, to dojede tramvaj sotva na Strossák), máme zde další možnost, jak do Dejvic cestovat lépe a rychleji než klasicky.

Otázkou je, proč je železniční doprava uvnitř Prahy tak málo využívána. Je to otázka zvyku? Řídké sítě nádraží? Dlouhých intervalů mezi spoji? Špatně vedenými spoji? Asi od všeho trochu. Tato možnost však existuje, a proto Vám všem radím: Pokud to jde, cestujte vlakem i po Praze.

Závazek

Dnes (vlastně už včera :)) jsem na tento blog umístil počítadlo. A abych nezplakal nad malou návštěvností dám si tento závazek:

Od nynějška budu psát více příspěvků!


Závazek. Mnoha lidem se při tomto slově vybaví doba komunismu, kdy se závazky dávaly na každou koninu a plány se plnily na 160%. Tato asociace asi není zrovna pozitivní.
Přesto na závazcíh a plánech není nic špatného. Závazek je způsob motivace, neb člověk je od přírody tvor líný. Udělat si večer plán na následující den je dobrá ochrana před tím, aby jej člověk celý proseděl u seriálů (nebo na internetu). Ve firmách je stanovení správného plánu a strategie výroby důležitým aspektem úspěchu. Za oněch dob byly plány a závazky často nesmyslné, vynucené z vyšších míst a proto není divu, že při jejich vyslovení vyvstává spíše smích na rtech, než vážný a seriózní přístup.

špatný blogger

Uběhl (téměř) další měsíc a je čas na další příspěvek. Při pohledu na blogy svých kamarádů (hlavně Irigiho) mě přepadá otázka: proč jsem si vlastně ten blog založil? Zažívám spoustu zajímavých věcí a spousta myšlenek se mi také honí hlavou. Jsem prostě jenom líný je sepsat? Nebo nemám potřebu své myšlenky zvěřejňovat? (stejně by je zde skoro nikdo nečetl :) Dávat si závazek typu, od teď napíši každý týden jeden příspěvek, mi připadá hloupé.

V poslední době totiž rozjely blogovou službu i významné české zpravodajské servery (idnes.cz , lidovky.cz , možná i další). A mě napadlo, co kdybych si tam blog zřídil také? Ale brzy jsem od toho upustil, jeden zanedbaný mi stačí. Takovéto blogy mají stále větší a větší sílu neb je čte stále více a více lidí. Důkazem toho budiž i to, že je má mnoho našich politiků (a těm jde přece také o veřejné mínění). Za blogy se dávají ceny a z některých autrů se stávají profesionální novináři. Jde o další projev internetu jako globálního informační média. Každý může vydávat svoje zprávy a je jen na uživatelích, jaké budou číst (jestli idnes, cnn, nebo paroubek.bloguje). V takové záplavě se ovšem vyskytuje i spousta propagand, nesmyslů atd... O zodpovědném přístupu k informacím ale až někdy příště.

Hrozivý zážitek

Právě jsem se vrátil z nádraží Holešovice (železničního). Už nikdy mě tam v takovou pozdní hodinu nedostanou. Možná ve dne, ale ani tím si nejsem jistý.

Člověk si nejdříve všimne desítky bezdomovců, kteří polehávají na lavičkách, budiž. Skupinka lidí snědší pleti na sebe vyřvává přes celou nádražní halu, chodí sem a tam kolem Vás, zatímco Vy nervózně čekáte až pokladní vyřídí co chcete. Tiše jí závidíte, že je za sklem. Otočíte se a v jednom rohu dřepí žena a divně se drží za předloktí, zaostříte a v druhé ruce spatříte jehlu. Vytřeštíte oči, čehož si všimne a začne nadávat do blbých čechů co zírají (byla taky snědá). Děláte že jste neviditelní. V pokladně je vše vyřízeno, teď jen pevně sevřít batoh a co nejrychleji se dostat pryč.

Může za to velkoměsto? Co si řekne přijíždějící turista? Neměla by nás právě od tohoto chránit policie?

MHD stokrát jinak

Jaro je konečně tady. Teploty vystupují nad dvacet stupňů a tak je hříchem sedět doma. V sobotu odpoledne jsme s Aničkou vyrazili 112-kou směrem do Podhoří. Autobus už byl celkem prázdný, zato ze ZOO jezdily jak krabičky sardinek.
V Podhoří je přívoz. Na normální tramvajenku DPP vás tam převezou na lodi do Dejvic, případně zpátky. Je to romantika. Jenom škoda, že loď je malá, asi jenom pro 15 lidí. Před námi byla dlouhá fronta, tak jsme si museli na svezení asi hodinu počkat. Ale potom? Za minutu na druhém břehu a konec. Prostě rychlovka.
Takže je klidně možné, že cesta z koleje do Dejvic může být tímto způsobem i rychlejší, než klasicky tramvají nebo dokonce metrem. Jenom zjistit, jestli tam i ve všední dny bývá takový nával.

http://www.ropid.cz/cz/privoz.htm
http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADvoz_Podbaba-Podho%C5%99%C3%AD