Velká diskuze se rozproudila v naší společnsti. Mít či nemít protiraketový radar. Všichni o tom jistě spoustu četli a slyšeli, tak proč bych i já nepřispěl svou kapkou do moře.
Začnu zeširoka. Demokracie a svoboda není právo, je to výsada, která se musela tvrdě vybojovat a která se musí tvrdě bránit. Náš stát si ji vybojoval za první světové války, ale pak ji v roce 38 ani nebránil. Izrael si ji vybojoval v roce 48. Od té doby je neustále ve válce svou svobodu si úspěšně (navzdory EU i OSN) brání.
V roce 89 u nás opět zavládla svoboda a demokracie. Říci, že jsme si ji vybojovali, je sice trochu nadnesené, ale nutnost ji bránit zůstává. Naše země je maličká a proto si (chtě nechtě) musíme vybrat spojence. Historicky se ukázalo, že jediným státem, který je schopný a ochotný bránit tyto hodnoty po celém světě, jsou Spojené státy americké. Proto bych se držel právě jich. A jestliže chtějí kousek lesa na radar, tak proč ne! Přispěje to i k naší ochraně a upevní se tím spojenectví s touto vemocí.
K ochraně proti komu? Proti komukoli. Dnes to vypadá, že největší hrozbou je Irán či Severní Korea. Stejně tak může někde v Pakistánských horách zrovna vyrůstat nějaký malý diktátor. Tento systém by nebyl ochranou na příští roky, ale na celá desetiletí.
A uplně nejhorší je názor, ano, jsem pro to, aby se tento systém vybudoval, ale ne u nás. Taková směs švejkovství, zbabělosti, alibismu a malosti mně nahání husí kůži. Zastánce takového názoru si svobodu nezaslouží.
Abych to shrnul, jsem PRO výstavbu protiraketového systému u nás.